Bezvadný. Řekněme, že některý lidi dokážou naštvat i rozplakat, a teď nemyslím svou starší sestru. Představte si, že na blogu svý nejlepší kámošky najdete tohle:
Znáte ty tuctový dny,kdy se nic neděje a vy přitom musíte najít něco na tom dnu co vyzdvihnout do článku, protože jinak byste už neměli o čem psát?
No u mě je to většinou tak, že si pořád něco mylsím, pořád je něco co mikazí náladu, jenže teď už to nemůžu svobodně psát, protože o tomhle blogu už ví dost lidí. No asi si budu zase stěžovat.
Takže, mám vztek na osobu A, protože mě něco vytýká a pak udělá přesně to samý a nedokáže vidět, že je to to samý.
Mám vztek na osobu A, protože se vůbec nechová jinak, jakoby jí něco vadilo a protože to, co mi vytýká si píše někam do deníčku nebo co to je a neřekne mi to a kvůli tomu na co mě ani neupozorní si tam píše přibližně takhle:
"Tohle nedělají ani normální kámošky, natož nejlepší. Neměla bych si hledat jinou nejlepší kámošku?"
Teda já mám takovou chuť kvůli tomu mýmu vzteku jí říct, fajn a připrav tu svojí jinou NK na to, že na její chyby neupozorňuješ a hned jí kvůli tomu odkopáváš!
Vím, zase přeháním, jenže to jsem já a mě to tak neuvěřitelně štve.
Jenže můj další způsob řešení problémů je, že se dané osobě vyhýbám, takže si to ani nemůžeme vyříkat.
